Nepovinné laboratorní práce - 2.pololetí
1.Dynamika
Pomůcky: 
-
-elektrický vysoušeč vlasů
-
-pingpongový míček
Postup:
vysoušeč zapojíme do zásuvky a zvolíme režim chladného vzduchu. Připravíme si pingpongový míček. Zapneme vysoušeč a otočíme ho tak, aby vzniklý proud vzduchu směřovat kolmo vzhůru. Do proudícího vzduchu vložíme míček. Míček v proudu vzduchu skotačivě poskakuje, ale nespadne. Chvílemi musíme trochu zažonglovat (jako Jakub na obrázku), abychom míček v proudu vzduchu udrželi.
Vysvětlení:
na míček působí dvě síly – gravitační Fg a odporová Fo , která je způsobena proudícím vzduchem. Abychom vyrovnali gravitační sílu směřující svisle dolů, museli jsme proud vzduchu vycházející z vysoušeče nasměrovat svisle vzhůru.
Kulatý míček je obtékán vzduchem ze všech stran, tím z proudu nevybočí.
2. Vlnění, akustika
Pomůcky:
-
-rádio (reproduktorová bedna)
-
-svíčka
-
-zápalky
Postup:
na rádiovém přijímači naladíme stanici s kvalitním příjmem. Před reproduktor postavíme svíčku tak, aby po jejím zapálení byl plamen přibližně před středem reproduktoru. Hlasitost zvuku dostatečně zesílíme. Plamen svíčky komíhá v rytmu mluveného slova nebo hrající hudby.
Vysvětlení:
zvuk, který vydává chvějící se membrána reproduktoru rádia se šíří vzduchem. Dochází k zhušťování a zřeďování částic – ve vzduchu vznikají tlakové vlny (akustický tlak) ve stejném rytmu, v jakém kmitá membrána. Tlakové vlny působí na plamen svíčky a ohýbají ho. Akustický tlak je zvuková energie vysílaná zdrojem zvuku (reproduktorem). To dokazuje, že zvuk je forma energie.
Při použití reprobedny se samostatným basovým reproduktorem je efekt ještě výraznější. Plamen kmitá v rytmu basových tónů.
Bezpečnost:
při manipulaci se zápalkami a svíčkou dbejte maximální opatrnosti. Pokus provádějte za přítomnosti a pod dohledem rodičů.
3.Magnetismus - kompas
Pomůcky:
-
-nádobka s vodou
-
-dvě jehly
-
-tuhý papír
-
-magnet
-
-nůžky
Postup:
nejprve zmagnetujeme jehlu – asi dvacetkrát ji přejedeme stále stejným směrem od očka ke špičce severním pólem magnetu (je označen červeně). Na hrotu jehly vznikne jižní, na očku severní magnetický pól. Do misky s vodou vložíme tuhý papír, na který opatrně zmagnetovanou jehlu položíme. Po chvilce se papír s jehlou ustálí tak, že očko jehly ukáže severním směrem. Položíme-li na hladinu dvě zmagnetované jehly, přiblíží se k sobě opačnými magnetickými póly.
Vysvětlení:
umístíme-li těleso z feromagnetické látky (což ocel je) do blízkosti magnetu, stane se také magnetem – zmagnetizuje se. Z ocelové jehly se stane magnet. Naše Země je také veliký magnet, který má svůj jižní magnetický pól poblíž severního zeměpisného pólu. Opačné póly magnetu se vzájemně přitahují, proto se očko jehly otočí ve směru jižního magnetického pólu Země. Působení přitažlivé magnetické síly je i příčinou přiblížení obou jehel v druhé části pokusu.
Nemáme-li po ruce magnet s vyznačeným pólem, určíme severní pól magnetu např. pomocí kompasu.
4. Těžiště – rovnováha sil
Unese špička jehly vůbec něco? Není na to příliš malá? Opak je pravdou!
Pomůcky
-
-dvě kovové vidličky
-
-jehlu nebo špendlík (obyčejný, ne zavírací)
-
-korkový špunt (např. od šampusu)
-
-hřebík (dlouhý asi jako špunt)
Postup
Vezmi korkový špunt a do středu jeho podstavy zabodni hřebík tak, aby z něj asi centimetr přečníval. Udělej to tak, že hlavičku hřebíku opřeš o tvrdší podložku na stole (třeba kus tvrdého papíru nebo dřevěné prkénko). Spodek špuntu dáš na špičku hřebíku a špuntem budeš na hřebík tlačit.
Potom vezmi dvě stejné kovové vidličky a zapíchni je do boků špuntu, naproti sobě. Udělej to tak, aby jejich "držátka" (rukojeti) mířila co nejvíc dolů, pod hřebík. Důležité je, aby byly vidličky zapíchnuty stejným způsobem (symetricky).
Nakonec vezmi jehlu (špendlík) a na její špičku opatrně posaď hlavičku hřebíku (se vším ostatním - špuntem a vidličkami). Pokud budou vidličky nebo hřebík nakřivo, asi se ti to napoprvé nepovede a všechno spadne. V takovém případě vidličky nebo hřebík vyndej a zapíchni je znovu. Když budeš šikovný/šikovná, nakonec bude všechno držet na špičce jehly!
Vysvětlení
Díky tomu, že vidličky směřují docela dolů, je těžiště špuntu s hřebíkem a vidličkami nízko. Tělesa, která mají těžiště nízko, ochotněji zůstávají v této poloze.
Zjednodušeně si to můžeš představit s kamínkem přivázaným na nit. Když držíš nit za volný konec a druhý konec s kamínkem necháš viset, kamínek se ustálí v nejnižší poloze. Těžiště je nízko a kamínek v této poloze zůstává. Když bys ale kamínek z nejnižší polohy vychýlil/a, rozhoupal by se, ale potom by se snažil ustálit zase co nejníže.
Další tip Pokus se vidličky se špuntem pomalu roztočit kolem jehly. Možná se ti povede, aby se vše otáčelo a nic nespadlo na zem.
4. Voda co neteče
Pomůcky
-
-prázdnou PET láhev (např. o objemu 1,5 litru)
-
-vodu
-
-větší nádobu na vytékající vodu
-
-čajovou svíčku
-
-sirky
-
-špendlík (obyčejný ocelový, ne zavírací)
-
-obyčejnou tužku
Postup
Vezměte prázdnou PET láhev (např. o objemu 1,5 litru). Zapalte čajovou svíčku. Do rovného konce obyčejné tužky opatrně zapíchněte špendlík. Potom uchopte tužku a hlavičku špendlíku ohřejte nad plamenem svíčky.
Ohřátou hlavičkou udělejte otvor do boku láhve. Měl by být o něco větší, než je hlavička špendlíku. Abyste toho dosáhli, přiložte zahřátý špendlík k láhvi několikrát.
Do láhve natočte vodu alespoň 5 centimetrů nad vytvořený otvor a dej ji do větší nádoby, aby se voda při vytékání nedostala tam, kam nemá (např. na nábytek). Potom nechte vodu vytékat.
Hladina vody v láhvi bude samozřejmě při vytékání klesat, ale pokud si myslíš, že se hladina zastaví až u otvoru, mýlíš se!
|
|
Vysvětlení
Povrch vody se chová jako pružná vrstva, která se snaží vodě zabránit ve vytečení z láhve. Když je nad otvorem už jen málo vody, působí na vytékající vodu v otvoru směrem ven malá síla, která pružnost povrchu vody nepřekoná.
5.Optika - odraz paprsků (tvorba periskopu)
