Nepovinné laboratorní práce 1.pololetí
Nelze přijmout nepovinné domácí práce, pokud jste neodevzdali povinné práce
1. Domácí plastelína
Materiál:
1 l vody, 30 g kyseliny citrónové (vinné), 5 polévkových lžic oleje, 500 g soli, 750 g hladké mouky, potravinářská barva
Příprava:
V hrnci uvedeme do varu vodu + kyselinu + olej přidáme potravinářskou barvu. V míse smícháme mouku se solí a vsypeme jí do vařícího roztoku (nevaříme). Dobře promícháme vařečkou. Pak ještě propracujeme rukama na prkénku jako těsto.
Těsto uchováváme v mikroténovém sáčku.
Bezpečnost: Pracuj za pomoci dospělé osoby. Horká voda a hmota mhou způsobit popáleniny.
Hmota je nejedlá.
I. Vzduch
2.Tlačí vzduch jen dolů?
Pokus x: Silnější než voda
Pomůcky:
Sklenice, voda, papír (pohlednice)
Výsledek: Papír drží pevně na sklenici a voda z ní nevytéká.
Proč?
Vzduch tlačí na papír směrem nahoru, a to více než tlačí voda ve sklenici dolů. Proto papír drží pevně u sklenice a voda nevytéká.
3. Co se stane se vzduchem, když se zahřívá?
Pokus y: Zkusíme zahřát i ochladit vzduch
Pomůcky:
Nafukovací balónek, skleněná láhev, nádoba s vařící vodou
Výsledek:
Balónek se nafoukne.
Dáme-li sklenici s balónkem do lednice, balónek splaskne.
Proč?
Vzduch se při zahřívání ve sklenici rozpíná ,a proto se dostává až do balónku a nafukuje ho.
.
Proč nesmíme nechat kolo v létě na prudkém slunci?
4. Tlačí studený a teplý vzduch stejnou silou?
Pokus z: Kdo deformoval láhev?
Pomůcky: PET láhev s uzávěrem, vařící voda
Výsledek: Za několik minut se láhev zmáčkne.
Proč?
Vzduch se při zahřívání stal lehčím a začal se rozpínat. Pak po ochlazení se tlak uvnitř zmenšil a tlak okolního vzduchu láhev zmáčknul.
ZÁVĚR: TEPLÝ VZDUCH SE ROZPÍNÁ? JE LEHČÍ, A PROTO TLAČÍ MÉNĚ NEŽ VZDUCH STUDENÝ.
II. Voda
Voda jako všechny kapaliny může mít různý tvar. Teče dolů vlivem gravitační síly, při pádu dolů se její síla může měnit v elektrickou energii. Voda může stoupat ve stoncích rostlin, aby tak udržovala jejich život.
l. Jak se pohybuje voda?
Pokus 1: Voda stoupá nahoru
Pomůcky: Květ (sněženka ze zahrádky, karafiát), sklenice, voda obarvená červeným nebo modrým inkoustem
Výsledek: Za několik hodin získají lístky květu barvu inkoustu
Proč?
Obarvená voda stoupá tenkými vlákny uvnitř nahoru až do listů a květů. Tento jev se nazývá vzlínavost. Umožňuje kořenům rostlin nasávat vodu z půdy a dopravovat ji do celé rostliny.
Pokus 2: Květ kvetoucí i v zimě
Pomůcky: Papír, tužka, nůžky, miska s vodou
Z papíru vystřihneme květ. Lístky složíme dovnitř, vznikne poupě, které položíme na hladinu vody.
Výsledek: Květ postupně rozkvete.
Proč?
Voda stoupá díky vzlínavosti do malých prostorů mezi vlákny a zaplní je. Ohyby se narovnají a květ rozkvete.
ZÁVĚR:
VODA PADÁ DOLŮ, ALE DÍKY VZLÍNAVOSTI SE MŮŹE TENKÝMI TRUBIČKAMI POHYBOVAT I NAHORU.
2.Můžeme zvětšit sílu vody?
Pokus 3: Tlak vody
Pomůcky : 2 PET láhve, hřebík, izolepa
Výsledek: Praménky vody vytékající z vodorovných dírek jsou stejné. V láhvi se svislými dírkami nejdále dostříkne vody ze spodní dírky, nejméně z horní dírky.
Proč?
Voda má hmotnost a tlačí na stěny i dno nádoby. Proto vystřikuje z otvorů určitou silou. Tato síla bude tím větší, čím větší množství vody je nad otvorem (větší hloubka vody)
4.Jakou zvláštní vlastnost má hladina vody?
Pokus 4: Plovající mince
Pomůcky: Hluboký talíř, kancelářská sponka, drobné mince, voda
Minci položíme na hladinu (prsty nebo si pomůžeme držátkem, které si zhotovíme z kancelářské sponky tak, že ohneme vnitřní část do pravého úhlu). Při pokládání mince nesmíme porušit hladinu.
Výsledek: Mince leží na hladině. Podíváme-li se ze strany, vidíme jakoby prohnutou pružnou blanku.
Proč?
Částice vody na hladině vytváří pevnou blanku, která udrží drobná tělíska. Tento jev se jmenuje povrchové napětí.
Pokus 6: Kolik mincí se vejde do sklenice plné vody?
Pomůcky: Sklenice, voda, mince
Opatrně dávejte do sklenice drobné mince. Kdo jich dá více, aniž by voda přetekla?
Výsledek: Překvapí nás, kolik se nevejde ještě do sklenice mincí.
Proč: Podíváme-li se zboku , vidíme „kopeček“ vody. Hladina vody se chová jako pevná pružná blána.
ZÁVĚR: POVRCHOVÉ NAPĚTÍ VYTVÁŘI BLANKU, KTERÁ UDRŽÍ LEHKÁ TĚLESA, A MALÉ MNOŽSTVÍ VODY MĚNÍ V KAPKY.
III. A něco navíc (úkoly pro soutěž, fyzikální hračky)
1. Umíš ponořit kostku cukru do vody, aniž by se namočila?
Do mísy dejte vodu. Na hladinu položte kus polystyrénu a na něj kostku cukru. Vymyslete způsob, jak ponořit kostku cukru do vody, aniž by se namočila.
Jako pomůcku můžete použit PET láhev, nůžky, řezák.
Řešení: Z PET láhve uřízneme dno, uzavřeme uzávěr. Uříznutou PET láhev použijeme jako potápěčský zvon.
2. Co se stane ?
Vezměte PET láhev a řezákem uřízněte dno.
a) Uzavřete uzávěrem a svisle ponořte do vody. Co uvidíte? Nakreslete. Proč?
b) Odšroubujte uzávěr. Co se stane? Nakreslete. Proč?
3. Loď
Na papír nakreslete obdélník a rozdělte ho na polovinu. Na jednu polovinu nakreslete loď a obstřihněte ji podle vzoru. Položte loď na hladinu, aby plovala ve svislé poloze.
Řešení: Obdélník přeložíme v polovině a položíme na hladinu vody tak, aby loď byla nahoře. Za chvíli díky vzlínavosti se loď postaví do svislé polohy.
II. Elmagnetické pole a chemické vlastnosti látek
Beketova brambora
Jednoduchý pokus s bramborou a mincemi na hranici mezi fyzikou a chemií, tzv. fyzikální chemií. Pokus je vzhledem k pomůckám zařazen k elektřině.
Teorie – Princip: V Beketově řadě jsou kovy seřazeny podle elektrodového potenciálu vztaženého k vodíkové elektrodě. Na základě velikosti hodnot tohoto potenciálu lze odvodit mnoho oxidačně redukčních vlastností a ztoho vyplývající reaktivitu kovů. Řada je rozdělěna na část kovů s negativním potenciálem proti vodíkové elektrodě tzv. neušlechtilé kovy a na druhé straně s pozitivním potenciálem tzv. ušlechtilé kovy.
Bezpečnost: Chráníme oči.
Doba trvání pokusu: 5 - 15 - 25 minut rozhodující je doba zpracování naměřených hodnot, k pokusu není potřeba příprava.
Potřeby: voltmetr + krokosvorky, brambora, mince z různého materiálu (měď 10 Kč, nikl stará 5 Kčs, stříbro stara 25 Kčs, hliník 50 hal,) případně hřebíky z různého materiálu, nůž,tužka a papír
Popis pokusu: Bramboru nařežeme cca do poloviny podle počtů mincí. Pak do zářezů nacpeme mince a máme hotovo. Vezmeme voltmetr a změříne napětí tedy rozdíl potenciálů mezi jednotlivými kovy. Pozor nemůžeme očekávat výsledky podle níže uvedené tabulky, hodnoty platí pro kovy v kyselinách, ale mělo by to odpovídat orientačně jak velikostí tak polaritou.
Naměřené hodnoty sestavíme do tabulky.