Nelze přijmout nepovinné domácí práce, pokud jste neodevzdali povinné práce

1. Domácí plastelína

Materiál:

 1 l vody, 30 g kyseliny citrónové (vinné), 5 polévkových lžic oleje, 500 g soli, 750 g hladké mouky, potravinářská barva

Příprava:

V hrnci uvedeme do varu vodu + kyselinu + olej přidáme potravinářskou barvu. V míse smícháme mouku se solí a vsypeme jí do vařícího roztoku (nevaříme). Dobře promícháme vařečkou. Pak ještě propracujeme rukama na prkénku jako těsto.

Těsto uchováváme v mikroténovém sáčku.

Bezpečnost: Pracuj za pomoci dospělé osoby. Horká voda a hmota mhou způsobit popáleniny.

Hmota je nejedlá.

I. Vzduch

2.Tlačí vzduch jen dolů?

Pokus x: Silnější než voda

Pomůcky:

Sklenice, voda, papír (pohlednice)

Výsledek: Papír drží pevně na sklenici a voda z ní nevytéká.

Proč?

Vzduch tlačí na papír směrem nahoru, a to více než tlačí voda ve sklenici dolů. Proto papír drží pevně u sklenice a voda nevytéká.

3. Co se stane se vzduchem, když se zahřívá?

Pokus y: Zkusíme zahřát i ochladit vzduch

Pomůcky:

Nafukovací balónek, skleněná láhev, nádoba s vařící vodou

Výsledek:

Balónek se nafoukne.

Dáme-li sklenici s balónkem do lednice, balónek splaskne.

Proč?

Vzduch se při zahřívání ve sklenici rozpíná ,a proto se dostává až do balónku a nafukuje ho.

.

Proč nesmíme nechat kolo v létě na prudkém slunci?

4. Tlačí studený  a teplý vzduch stejnou silou?

Pokus z: Kdo deformoval láhev?

Pomůcky: PET láhev s uzávěrem, vařící voda

Výsledek: Za několik minut se láhev zmáčkne.

Proč?

Vzduch se při zahřívání stal lehčím a začal se rozpínat. Pak po ochlazení se tlak uvnitř zmenšil a tlak okolního vzduchu láhev zmáčknul.

ZÁVĚR:  TEPLÝ VZDUCH SE ROZPÍNÁ? JE LEHČÍ, A PROTO  TLAČÍ MÉNĚ NEŽ VZDUCH STUDENÝ.

II. Voda

Voda jako všechny kapaliny může mít různý tvar. Teče dolů vlivem gravitační síly, při pádu dolů se její síla může měnit v elektrickou energii. Voda může stoupat ve stoncích rostlin, aby tak udržovala jejich život.

l. Jak se pohybuje voda?

Pokus 1: Voda stoupá nahoru

Pomůcky: Květ (sněženka ze zahrádky, karafiát), sklenice, voda obarvená červeným nebo modrým inkoustem

Výsledek: Za několik hodin  získají lístky květu barvu inkoustu

Proč?

Obarvená voda stoupá tenkými vlákny uvnitř nahoru až do listů a květů. Tento jev se nazývá vzlínavost. Umožňuje kořenům rostlin nasávat vodu z půdy a dopravovat ji do celé rostliny.

Pokus 2: Květ kvetoucí i v zimě

Pomůcky: Papír, tužka, nůžky, miska s vodou

Z papíru vystřihneme květ. Lístky složíme dovnitř, vznikne poupě, které položíme na hladinu vody.

 Výsledek:  Květ postupně rozkvete.

Proč?

Voda stoupá díky vzlínavosti do malých prostorů mezi vlákny a zaplní je.  Ohyby se narovnají a květ  rozkvete.

ZÁVĚR:

VODA PADÁ DOLŮ, ALE DÍKY VZLÍNAVOSTI SE MŮŹE TENKÝMI TRUBIČKAMI POHYBOVAT I NAHORU.

2.Můžeme zvětšit sílu vody?

Pokus 3: Tlak vody

Pomůcky : 2 PET láhve, hřebík, izolepa

Výsledek: Praménky vody vytékající z vodorovných dírek jsou stejné. V láhvi se svislými dírkami nejdále dostříkne vody ze spodní dírky, nejméně z horní dírky.

Proč?

Voda má hmotnost a tlačí na stěny  i dno nádoby. Proto vystřikuje z otvorů určitou silou. Tato síla bude tím větší, čím větší množství vody je nad otvorem (větší hloubka vody)

4.Jakou zvláštní vlastnost má hladina vody?

Pokus 4: Plovající mince

Pomůcky: Hluboký talíř, kancelářská sponka, drobné mince, voda

Minci položíme na hladinu (prsty nebo si pomůžeme držátkem, které si zhotovíme  z kancelářské sponky tak, že ohneme vnitřní část do pravého úhlu). Při pokládání mince nesmíme porušit hladinu.

Výsledek: Mince leží na hladině. Podíváme-li se ze strany, vidíme jakoby prohnutou pružnou blanku.

Proč?

Částice vody na hladině vytváří pevnou blanku, která udrží drobná tělíska. Tento jev se jmenuje povrchové napětí.

Pokus 6: Kolik mincí se vejde do sklenice plné vody?

Pomůcky: Sklenice, voda, mince

Opatrně dávejte do sklenice drobné mince. Kdo jich dá více, aniž by voda přetekla?

Výsledek: Překvapí nás, kolik se nevejde ještě do sklenice mincí.

Proč: Podíváme-li se zboku , vidíme „kopeček“ vody.  Hladina vody se chová jako pevná pružná blána.

ZÁVĚR: POVRCHOVÉ NAPĚTÍ VYTVÁŘI BLANKU, KTERÁ UDRŽÍ LEHKÁ TĚLESA, A MALÉ MNOŽSTVÍ VODY MĚNÍ V KAPKY.

III. A něco navíc (úkoly pro soutěž, fyzikální hračky)

1. Umíš ponořit kostku cukru do vody, aniž by se namočila? 

 Do mísy dejte vodu. Na hladinu položte kus polystyrénu a na něj kostku cukru. Vymyslete způsob, jak ponořit kostku cukru do vody, aniž by se namočila.

Jako pomůcku můžete použit PET láhev, nůžky, řezák.

Řešení:  Z PET láhve uřízneme dno, uzavřeme uzávěr. Uříznutou PET láhev použijeme jako potápěčský zvon.

2. Co se stane ?

Vezměte PET láhev a řezákem uřízněte dno.

a) Uzavřete uzávěrem a svisle ponořte do vody. Co uvidíte? Nakreslete. Proč?

b) Odšroubujte uzávěr. Co se stane? Nakreslete. Proč?

3. Loď

Na papír nakreslete obdélník a rozdělte ho na polovinu. Na jednu polovinu nakreslete loď a obstřihněte ji podle vzoru. Položte loď na hladinu, aby plovala ve svislé poloze.

Řešení:  Obdélník přeložíme v polovině a položíme na hladinu vody tak, aby loď byla nahoře. Za chvíli díky vzlínavosti se loď postaví do svislé polohy.

II. Elmagnetické pole a chemické vlastnosti látek

Beketova brambora

Jednoduchý pokus s bramborou a mincemi na hranici mezi fyzikou a chemií, tzv. fyzikální chemií. Pokus je vzhledem k pomůckám zařazen k elektřině.

Teorie – Princip: V Beketově řadě jsou kovy seřazeny podle elektrodového potenciálu vztaženého k vodíkové elektrodě. Na základě velikosti hodnot tohoto potenciálu lze odvodit mnoho oxidačně redukčních vlastností a ztoho vyplývající reaktivitu kovů. Řada je rozdělěna na část kovů s negativním potenciálem proti vodíkové elektrodě tzv. neušlechtilé kovy a na druhé straně s pozitivním potenciálem tzv. ušlechtilé kovy.

Bezpečnost: Chráníme oči.

Doba trvání pokusu: 5 - 15 - 25 minut rozhodující je doba zpracování naměřených hodnot, k pokusu není potřeba příprava.

Potřeby:  voltmetr + krokosvorky, brambora, mince z různého materiálu (měď 10 Kč, nikl stará 5 Kčs, stříbro stara 25 Kčs, hliník 50 hal,) případně hřebíky z různého materiálu, nůž,tužka a papír

Popis pokusu: Bramboru nařežeme cca do poloviny podle počtů mincí. Pak do zářezů nacpeme mince a máme hotovo. Vezmeme voltmetr a změříne napětí tedy rozdíl potenciálů mezi jednotlivými kovy. Pozor nemůžeme očekávat výsledky podle níže uvedené tabulky, hodnoty platí pro kovy v  kyselinách, ale mělo by to odpovídat orientačně jak velikostí tak polaritou.

Naměřené hodnoty sestavíme do tabulky.